Virtuální světy jsou místem neomezené svobody. Kdokoli se může stát elfským mágem nebo neviditelným lotrem, připojit se ke klanu a účastnit se nájezdů, bojovat, rozvíjet svoji postavu a hlavně uniknout každodenní dřině.
Hra je ovšem hrou pouze tehdy, když ji můžete přestat hrát. To jsem zjistil po zlém. Prostě jsem chtěl upustit trochu páry ve virtuální realitě, místo toho mě ale zavraždili a já jsem skončil uvězněný v těle jednoho z nemrtvých - pomalého, nemotorného a odsouzeného k tomu, aby znovu a znovu umíral rukou ostatních hráčů.
Z té příšerné situace existovala jenom jedna cesta ven, a to nalezení legendárního Svitku vzkříšení; k tomu ale bylo zapotřebí, abych proměnil bezmocnou, chorobami prolezlou mrtvolu v opravdický vražedný stroj. Kdyby jen lidi tušili, jaké to je vylepšovat mrtvého lotra…
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
